Okultní neboli skryté krvácení do stolice není makroskopicky, tedy pouhým okem patrné. Zjistit jej lze pouze vyšetřením vzorku stolice tzv. testem na okultní krvácení (TOKS). Příčin okultního krvácení i zřejmé přítomnosti krve ve stolici může být mnoho – od zánětu až po nádor tlustého střeva či konečníku. V článku se dozvíte, jaká onemocnění mohou s tímto příznakem souviset, jaké varovné projevy se mohou připojit a proč je vyšetření na přítomnost krve ve stolici tak důležité.
Co je to okultní krvácení
Pokud člověk detekuje krev ve stolici, vždy jde o signál nějakého problému. Takové krvácení totiž může být příznakem nespočtu zdravotních komplikací, od celkem běžných záležitostí až po velmi závažná onemocnění.
Pokud se tedy krev ve stolici objeví, je vždy na místě pro jistotu vyhledat lékařskou pomoc. Lékaře pak bude zajímat zejména to, je-li tekutina či příměs ve stolici tmavá, světlá, jasně červená či smíšená.
- Tmavá krev (meléna) – obvykle značí krvácení ve vyšších částech trávicího traktu (od úst po horní část tenkého střeva). Krev se při průchodu tělem částečně natráví a zbarví se do tmavě hnědé, až černé, též silně zapáchá.
- Jasně červená krev – čerstvá krev ve stolici (enteroragie) se obvykle objevuje při krvácení z dolní třetiny tenkého střeva, z tlustého střeva nebo z konečníku. Není natrávená, proto zůstává jasná, a tedy snadno postřehnutelná.
- Smíšené krvácení – natrávená krev ve stolici se vyskytuje současně s jasně červenou, tedy nenatrávenou krví. Značí jisté potíže v tenkém střevě, např. Meckelův divertikl.
Výše zmíněné jevy tedy bývají okem snadno postřehnutelné. Teprve v momentě, kdy je množství krve ve stolici menší, tedy není patrné a lze jej odhalit pouze testem na přítomnost krve ve stolici či laboratorním vyšetřením, mluvíme o okultním krvácení. Že je zde množství krve nižší však neznamená, že tento stav nevyžaduje pozornost.
Možné příčiny (nejen) okultního krvácení
Mezi příčiny zřejmého i skrytého, tedy okultního krvácení do stolice, může patřit nespočet celkem banálních záležitostí (např. hemoroidy či anální fisury), ale též závažná onemocnění jako např. kolorektální karcinom.
Náš článek se zaměřuje na okultní krvácení, kdy je ve stolici přítomno okem neviditelné množství krve. Níže však uvádíme souhrnně nejznámější možné příčiny jakéhokoliv krvácení do stolice, jelikož množství krve ve stolici může být u jednotlivých příčin různé, tedy se může projevit skrytým i zřejmým způsobem.
Poté se krátce pozastavíme u rakoviny tlustého střeva, jejíž typickým příznakem je mimo jiné právě okultní krvácení, a následně projdeme stručný popis principů vyšetření stolice na okultní krvácení.
- hemoroidy,
- polypy v tl. střevě – benigní výrůstky, které však mohou dozrát v maligní nádor,
- anální fisury – trhlinky v okolí konečníku, na jejichž vzniku se často podílí hemoroidy, zácpa, sedavý život nebo předchozí porod,
- nemoci jícnu – např. záněty, Mallory-Weissův syndrom, jícnové varixy,
- infekce trávicího traktu či střev – např. salmonela či úplavice,
- divertikulóza – zánět v tlustém střevě způsobený tzv. divertikly (vychlípeniny), které zde mohou komplikovat průchod stolice a zvyšovat množení bakterií,
- žaludeční a dvanáctníkové vředy,
- autoimunitní záněty – např. Crohnova choroba, ulcerózní kolitida či celiakie,
- ischemická kolitida či radiační kolitida,
- cévní malformace střev,
- výhřez konečníku,
- stavy s vyšší krvácivostí – např. hemofilie, Von Willebrandova choroba,
- krvácení ze žlučových cest,
- rakovina tlustého střeva a rakovina konečníku = kolorektální karcinom, podrobněji níže.
Kolorektální karcinom
Kolorektální karcinom je nádorové onemocnění v tlustém střevě či konečníku. Nádorovému bujení zde většinou předchází přítomnost polypů, což jsou malé výrůstky z výstelky tlustého střeva. K příznakům kolorektálního karcinomu mohou patřit následující:
- průjmy či zácpa, případně jejich časté střídání,
- velmi tenká stolice,
- bolesti břicha,
- hubnutí bez zjevné příčiny,
- únava,
- krvácení do stolice – typicky právě to skryté, tedy okultní.
Často zde však dochází k dlouhému rozvoji nádoru bez příznaků, přičemž detekci nemoci v časném stadiu zde umožňují doporučené plošné screeningy prováděné u osob starších 50 let (podrobněji níže).
Léčba zde spočívá v chirurgickém odstranění, radioterapii nebo chemoterapii, příp. v kombinaci těchto metod. Nutno opět dodat, že čím dříve se kolorektální karcinom odhalí, tím vyšší je šance na úspěšné vyléčení.
Testy na okultní krvácení do stolice (TOKS)
Tato vyšetření se provádějí zejména pro vyloučení či potvrzení závažných onemocnění, jakými jsou právě rakovina střeva a konečníku, u nichž je včasná diagnostika naprosto stěžejní. Jsou proto doporučována hlavně u osob nad 50 let, přičemž ve věku 50 až cca 55 let se test na okultní krvácení provádí preventivně jednou ročně u praktického lékaře. Ve věku nad 55 let je test vydáván 1x za 2 roky též cestou praktického lékaře.
Jako alternativu tohoto relativně častého testování stolice, může praktický lékař navrhnout primární screeningovou kolonoskopii. Ta nahrazuje test ze stolice a pokud je nález v pořádku, je interval mezi primárními screeningovými kolonoskopiemi 10 let.
Na všechna tato vyšetření mají u nás osoby nad 50 let nárok zdarma. Bližší informace sděluje praktický lékař, například během preventivních prohlídek.
K detekci okultního krvácení se používají testy na bázi chemické (guajakový test – Haemoccult, gTOKS) nebo imunochemické (iFOBT). Testy k detekci okultního krvácení jsou součástí dvouetapových programů screeningu, tzn., že při pozitivitě testování pomocí TOKS testů následuje kolonoskopické vyšetření.
- Imunochemický test – tento screeningový test je v současnosti využíván nejčastěji. Oproti dřívějším testům je příjemnější, jelikož zde nejsou nutná dietní opatření, výsledek nezávisí ani na případné medikamentózní léčbě a stačí jen jeden vzorek stolice. Vzorek se odebírá do zkumavky, která je následně předána lékaři a odeslána k laboratorním testům pro zjištění přítomnosti i sebemenšího množství krve. Stolice však před odběrem nesmí přijít do kontaktu s vodou.
- Chemický test – zde se využívá barevná chemická reakce, která však zachytí např. i některé látky z potravy (nutné dietní opatření před), a nověji reakce specifické protilátky (dieta před netřeba).
Pokud je tedy krev ve stolici detekována, lékař pacienta odešle na další vyšetření pro zjištění příčiny krvácení, nejčastěji pak na endoskopické vyšetření tlustého střeva (kolonoskopie, gastroskopie). Je-li pak příčinou krvácení polyp, lze jej při kolonoskopii odstranit a předejít tím jeho možné postupné přeměně v karcinom.
TIP: Dnes je již k dostání např. jednorázový samodiagnostický FOB TEST pro rychlé domácí vyšetření na přítomnost krve ve stolici.
Diagnostika okultního krvácení ve zkratce
Při nálezu krve ve stolici často nejde o příliš vážnou příčinu, zvláště pak při nepřítomnosti dalších příznaků. Pokud se ale kromě krvácení do stolice objeví i např. bezdůvodné ubývání na váze, nechutenství, střídání průjmu a zácpy, teplota a bolesti břicha, je třeba zpozornět, jelikož se zde může jednat právě o rakovinu tlustého střeva či konečníku.
„Primární diagnostika se pak soustředí hl. na vyšetření stolice, přičemž detekce okem nepostřehnutelného množství krve se provádí pomocí tzv. testu na okultní krvácení. Při pozitivním nálezu se pak obvykle přistupuje k diagnostické gastroskopii či kolonoskopii a následná léčba se odvíjí od konkrétní příčiny krvácení, doplňuje MUDr. Lucie Valoušková.
Při jakémkoliv podezřelém krvácení do stolice vyhledejte lékařskou pomoc. Důležité je také dbát na prevenci, proto se po dosažení věku 50 let doporučuje podstupovat pravidelná vyšetření na okultní krvácení – ideálně každý rok. Test může vydat praktický lékař nebo u žen i gynekolog.