Homolka slaví 20 tisíc operací gama nožem. Je to nejvíc na světě
Lékaři z oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce provedli už dvacetitisící zákrok gama nožem. Toto číslo nikde jinde na světě žádný tým lékařů, pracujících jen s jedním gama nožem, zatím nepřekonal. Český gama nůž je jednoznačně nejvytíženějším zařízením svého druhu v globálním měřítku.
Historicky se skladba zákroků na gama noži měnila
Vůbec první operaci na gama noži na Homolce podstoupila pacientka s tzv. mozkovou arteriovenózní malformací čili cévní anomálií, která bývá příčinou krvácení do mozku. „Vše proběhlo bez problémů,“ vzpomíná doc. MUDr. Roman Liščák, CSc., primář Oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce, a dodává: „Pacientku jsme po zákroku sledovali v pravidelných intervalech dva tři roky, protože tak dlouho se toto onemocnění po léčbě gama nožem hojí. Mrzí mne, že pacientka nepodstoupila závěrečné vyšetření, které mělo potvrdit uzavření a vyléčení cévní malformace, ale pacientka se zřejmě bála, že spolu s diagnózou přijde i o invalidní důchod. Je však pravděpodobné, že je zcela vyléčená.“
Spektrum onemocnění léčených gama nožem se proměňovalo v závislosti na dostupnosti zobrazovacích metod. Nejprve se gama nůž používal k léčbě onemocnění, jako jsou cévní malformace, protože k jejich zacílení stačí zobrazení pomocí angiografie a ta se používá už mnoho desetiletí. Mozkové nádory bylo možno stereotakticky lokalizovat pomocí CT, což je ale ve srovnání s dnešními možnostmi málo přesné. Zlom přinesla podle doc. Liščáka až magnetická rezonance: „Rozdíl mezi zobrazením CT a magnetickou rezonancí je značný. Například při použití CT musí být nádor vzdálen od zrakového nervu minimálně 5 milimetrů, abychom ho mohli bezpečně léčit na gama noži, zatímco při použití magnetické rezonance se ho vlastně může i dotýkat, i tak jsme schopni ho bezpečně zacentrovat. Takže instalace magnetické rezonance na Homolce v roce 1995 znamenala zásadní posun.“
V dnešní době se léčba gama nožem na Homolce indikuje u následujících diagnóz: asi 36 procent indikací tvoří zhoubné nádory, kolem 40 procent nezhoubné nádory, asi 11 procent připadá na funkční onemocnění centrální nervové soustavy (např. bolest trojklaného nervu), dalších 9 procent na cévní malformace a zhruba 4 procenta vyplňují oční choroby, nejčastěji nádory. Trendem ale je, že se tento poměr postupně mírně mění ve prospěch pacientů s metastázami, tzn. navyšuje se podíl léčby mozkových metastáz. „Donedávna se v léčbě mozkových metastáz nebralo příliš v potaz, že pacienti mohou mít po ozáření celého mozku po několika letech, pokud se toho dožijí, zhoršenou paměť. Nyní ale, a to celosvětově, sledujeme odklon od takové praxe, pokud je dostupná radiochirurgie pomocí gama nože. Snahou je ozářit jen jednotlivé metastázy, nikoliv celý mozek,“ říká Liščák.
Princip léčby Leksellovým gama nožem
Způsob léčby pomocí gama nože se nazývá radiochirurgie. Podstatu radiochirurgie můžeme obrazně vysvětlit jako operování bez skalpelu. Zákrok gama nožem, který je zkonstruován speciálně pro operace v oblasti hlavy, spočívá v jednorázové aplikaci vysoké dávky záření (tím se liší radiochirurgie od radioterapie), která je ale přesně zacílena jen do chorobného ložiska díky stereotaktické metodě, takže okolní tkáň zůstane ušetřena. Název gama nůž reflektuje skutečnost, že k ozáření se využívá gama paprsků (zdrojem záření je izotop kobaltu Co60).
Současný gama nůž Perfexion má celkem 192 zdrojů záření. Základní součástí Leksellova gama nože je radiační jednotka se zdroji záření. Jednotlivé svazky paprsků vycházející z těchto zdrojů jsou samy o sobě slabé, jsou ale vedeny tak, že se sbíhají a protínají ve společném ohnisku. (Pro pochopení si laik může představit protínání slabých slunečních paprsků pod lupou. V ohnisku, kde se jejich energie sečtou, již představují vysokou energii, která snadno propálí třeba papír.) Lékaři umístí hlavu pacienta tak, že se chorobné ložisko ocitá právě v tomto průsečíku, kde se efekt všech paprsků sčítá. Jelikož jeden zdroj vydává sám o sobě malou intenzitu záření, tkáně ležící mimo zmíněný průsečík jsou zatíženy jen minimální radiační dávkou. Přístroj umožňuje pomocí clon měnit velikost tohoto ohniska a v případě nepravidelného tvaru cílové chorobné tkáně lze s použitím více ohnisek postupně vyskládat cílový ozařovací objem tak, že velmi přesně kopíruje tvar i velmi nepravidelného nádoru. Přesné nastavení souřadnic ozařování u Leksellova gama nože Perfexion zajišťuje plně automatizované lůžko, na kterém pacient leží. Na rozdíl od klasické operace není výsledek patrný hned po výkonu, ale projeví se až s časovým odstupem v závislosti na diagnóze.